Přeskočit na obsah
DSDATADokumenty

Větve a kořeny od souseda a strom u hranice pozemku: co říká zákon

Přesahují-li sousedovy větve nebo kořeny na váš pozemek a působí vám škodu či obtíže, požádejte souseda o jejich odstranění; když to v přiměřené době neudělá, smíte je šetrně a ve vhodné roční době odstranit sami (§ 1016 občanského zákoníku). Stromy blíže než 3 m od hranice (u stromů dorůstajících obvykle do 3 m blíže než 1,5 m) můžete z rozumného důvodu žádat odstranit (§ 1017). Ke kácení může bý

Publikované · Informace ověřené k 24.10.2026· 8 min čtení

Sousedův ořech zastiňuje celou zahradu, smrk u plotu shazuje jehličí do okapů a kořeny zvedají dlažbu u garáže. Spory o stromy patří k nejčastějším sousedským sporům. Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) pro ně má dvě samostatná pravidla: § 1016 o přesahujících větvích a kořenech a § 1017 o vzdálenosti stromů od hranice pozemku. Každé se uplatňuje jinak.

Ve zkratce: u větví a kořenů nejdříve požádejte souseda a dejte mu přiměřenou dobu. Pokud nic neudělá, smíte je sami šetrně odstranit ve vhodné roční době a dřevo si ponechat (§ 1016 odst. 2). Strom vysazený příliš blízko hranice – 3 m u stromů obvykle dorůstajících výšky přes 3 m, 1,5 m u ostatních – můžete z rozumného důvodu žádat odstranit (§ 1017 odst. 1). Když soused nereaguje, rozhodne soud.

Ovoce, větve a kořeny: § 1016

Plody. Ovoce, které ze sousedova stromu nebo keře spadne na váš pozemek, patří vám (§ 1016 odst. 1). Neplatí to, je-li sousední pozemek veřejným statkem. Ovoce, které visí na větvi nad vaším pozemkem, ale stále patří vlastníkovi stromu.

Větve a kořeny stromu. Zákon nedovoluje řezat hned. Podle § 1016 odst. 2 musí být splněny tyto podmínky:

  1. přesahující větve nebo kořeny vám působí škodu nebo jiné obtíže, které převyšují zájem na nedotčeném zachování stromu,
  2. o jejich odstranění jste vlastníka stromu požádali,
  3. vlastník to neudělal v přiměřené době.

Teprve potom je smíte odstranit sami, a to šetrným způsobem a ve vhodné roční době. Co z odstraněných větví a kořenů získáte (například palivové dřevo), patří vám.

Jiné rostliny. Části keřů, popínavých rostlin nebo jiných rostlin, které nejsou stromy, smíte šetrně odstranit bez předchozí žádosti (§ 1016 odst. 3).

Co je přiměřená doba a šetrný způsob

Zákon konkrétní počet dnů neuvádí. Přiměřená doba se posuzuje podle okolností – podle rozsahu prací a ročního období. Běžně se volí několik týdnů; pokud je vhodné řezat až v období vegetačního klidu, počítejte s delší lhůtou. Šetrný způsob znamená řezat jen přesahující části, odborně a tak, aby strom zbytečně neutrpěl. Velké větve nebo silné kořeny, jejichž odstranění by mohlo strom poškodit nebo narušit jeho stabilitu, svěřte arboristovi.

Řezat smíte jen na svém pozemku a jen tu část, která přes hranici přesahuje. Na sousedův pozemek bez jeho souhlasu nevstupujte. Pokud je pro práci potřeba vstoupit na sousední pozemek nebo naopak umožnit vstup sousedovi, je vhodné to písemně sjednat, například dohodou se sousedem o vstupu na pozemek.

Žádost o odstranění větví a kořenů připravíte dokumentem Výzva sousedovi k odstranění přesahujících větví a kořenů stromu. Popište v ní, co přesahuje, jaké obtíže to působí, a stanovte lhůtu. Doručená výzva je důkazem, že jste souseda požádali – bez ní byste při sporu těžko prokazovali, že jste podmínky § 1016 odst. 2 splnili.

Strom příliš blízko hranice: § 1017

Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice, a pokud je už vysadil nebo je nechal vzrůst, aby je odstranil (§ 1017 odst. 1). Pravidlo se tedy týká i stromů, které vyrostly samy.

Přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků, nestanoví-li jiný předpis jinak a neplyne-li něco jiného z místních zvyklostí:

  • 3 m pro stromy, které obvykle dorůstají výšky přes 3 m,
  • 1,5 m pro ostatní stromy.

Rozhoduje druh stromu (jak vysoký obvykle doroste), ne jeho současná výška. Vzdálenost se měří od kmene ke společné hranici; u sporné hranice vycházejte z katastrální mapy nebo geometrického plánu.

Kdy se pravidlo nepoužije (§ 1017 odst. 2):

  • je-li na sousedním pozemku les nebo sad,
  • tvoří-li stromy rozhradu (například živý plot na hranici),
  • jde-li o strom zvlášť chráněný podle jiného předpisu (například památný strom).

Rozumným důvodem bývá zastínění, padající plody a listí do okapů, kořeny u základů nebo riziko pádu stromu na stavbu. Spor o „rozumnost“ nakonec posoudí soud podle konkrétních poměrů. Výzvu k odstranění připravíte dokumentem Výzva sousedovi k odstranění stromu vysazeného příliš blízko hranice pozemku. Je dobré nabídnout i kompromis – trvalé zkrácení stromu nebo pravidelný ořez.

Stín, listí a jiné obtěžování

Kromě § 1016 a § 1017 lze použít i obecný zákaz obtěžování souseda. Vlastník se má zdržet všeho, co působí, že na sousední pozemek vniká mimo jiné stín, světlo, prach nebo odpad v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku (§ 1013 odst. 1). Tato cesta se hodí, když strom stojí dál od hranice, ale obtěžuje mimořádně. Pro obecné obtěžování slouží Výzva sousedovi ke zdržení se obtěžování.

Kácení a povolení orgánu ochrany přírody

I když soused se odstraněním stromu souhlasí nebo mu to uloží soud, platí pravidla zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ke kácení dřevin rostoucích mimo les je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li stanoveno jinak (§ 8 odst. 1); v běžných případech je jím obecní úřad.

Povolení není třeba (§ 3 vyhlášky č. 189/2013 Sb.), nejde-li o významný krajinný prvek, stromořadí nebo náhradní výsadbu, mimo jiné:

  • u stromů s obvodem kmene do 80 cm měřeným ve výšce 130 cm nad zemí,
  • u zapojených porostů dřevin do celkové plochy 40 m²,
  • u ovocných dřevin na pozemcích v zastavěném území evidovaných jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří.

Kácení ze zdravotních nebo pěstebních důvodů se oznamuje nejméně 15 dnů předem a orgán ochrany přírody je může pozastavit, omezit nebo zakázat (§ 8 odst. 2 zákona). Ohrožuje-li strom bezprostředně život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu, lze jej pokácet bez povolení a kácení se oznámí do 15 dnů od provedení (§ 8 odst. 4). Kácí se zpravidla v období vegetačního klidu (§ 5 vyhlášky).

Žádost podává vlastník pozemku, na kterém strom roste – tedy soused, nikoli vy. Připravit ji lze dokumentem Žádost o povolení kácení stromů, u zdravotních důvodů nebo havárie Oznámení o kácení dřevin.

Když soused nereaguje: soud

Nevyhoví-li soused výzvě, můžete se obrátit na okresní soud. Vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem zasahuje do jeho vlastnického práva (§ 1042). Žalobou se lze domáhat odstranění stromu podle § 1017 nebo zdržení se obtěžování podle § 1013. Před žalobou je vhodné zkusit mediaci nebo obecní úřad jako prostředníka – soudní řízení je zpoplatněné a trvá měsíce.

Doložte fotografie, měření vzdálenosti, popis škod (faktury za opravu dlažby nebo okapů) a doručenou výzvu.

Přehled pravidel a lhůt

Situace Pravidlo nebo lhůta Předpis
Spadlé ovoce patří vlastníkovi pozemku, kam spadlo § 1016 odst. 1 OZ
Přesahující větve a kořeny stromu po žádosti a marné přiměřené době smíte šetrně odstranit sami § 1016 odst. 2 OZ
Přesahující keře a jiné rostliny odstranění šetrným způsobem bez žádosti § 1016 odst. 3 OZ
Vzdálenost stromu od hranice 3 m (stromy obvykle nad 3 m), 1,5 m ostatní § 1017 odst. 1 OZ
Výjimky les, sad, rozhrada, zvlášť chráněný strom § 1017 odst. 2 OZ
Kácení ze zdravotních důvodů oznámení nejméně 15 dnů předem § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.
Havarijní kácení oznámení do 15 dnů po provedení § 8 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.
Bez povolení obvod kmene do 80 cm ve výšce 130 cm, porosty do 40 m² § 3 vyhlášky č. 189/2013 Sb.

Časté otázky

Mohu sousedovy větve uříznout bez ptaní?

U stromu ne. Nejdříve musíte vlastníka požádat a vyčkat přiměřenou dobu; teprve pak smíte přesahující větve šetrně a ve vhodné roční době odstranit sami (§ 1016 odst. 2 občanského zákoníku). Bez žádosti smíte odstranit jen přesahující části keřů a jiných rostlin (§ 1016 odst. 3).

Komu patří ovoce ze sousedova stromu?

Ovoce, které spadne na váš pozemek, patří vám (§ 1016 odst. 1). Ovoce na větvích přesahujících nad váš pozemek patří vlastníkovi stromu – trhat je nesmíte.

Jak daleko od plotu smí soused zasadit strom?

Pokud jiný předpis nebo místní zvyklost nestanoví jinak, 3 m u stromů obvykle dorůstajících výšky přes 3 m a 1,5 m u ostatních stromů (§ 1017 odst. 1). Neplatí to pro les, sad, stromy tvořící rozhradu a zvlášť chráněné stromy.

Kdo zaplatí ořez nebo pokácení?

Požádáte-li souseda a on větve nebo strom odstraní, nese náklady on jako vlastník. Pokud po marné lhůtě řežete přesahující větve sami, zákon výslovně dává právo jen na ponechání odstraněného dřeva; náhradu nákladů a škody lze uplatnit podle obecných pravidel o náhradě škody, zpravidla však až soudně.

Potřebuji povolení ke kácení sousedova stromu?

Povolení vyřizuje vlastník pozemku, na kterém strom roste. Bez povolení lze kácet mimo jiné stromy s obvodem kmene do 80 cm ve výšce 130 cm a ovocné stromy na zahradě v zastavěném území (§ 3 vyhlášky č. 189/2013 Sb.); u větších stromů rozhoduje orgán ochrany přírody, obvykle obecní úřad.

Článek má informativní charakter a vychází z informací platných k datu ověření. Nenahrazuje právní, daňové ani pojistné poradenství.

Potřebujete dokument? Vytvořte ho online

Vyplníte formulář a dokument se sestaví podle vaší situace – podle platného českého práva, ve Wordu i PDF. Náhled zdarma, od 119 Kč.

Vybrat dokument
Novinka od DSDATA

Webové stránky na počkání za nejlepší cenu

Moderní web pro firmu, řemeslníka, restauraci, salon nebo ubytování. Hotový na počkání, hned po dodání podkladů.

  • Web přizpůsobíme vašim požadavkům
  • Hotové na počkání
  • Texty, fotky a ceny si měníte sami
Chci web na počkání Prohlédnout šablony od 3 690 Kč + 129 Kč měsíčně · ceny jsou konečné